Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Valchová, Jana ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
Cílem zadání byl návrh heraldické zoo v areálu bývalého zámeckého parku a sadů Horního Hradu, který se nachází několik kilometrů od Karlových Varů. Heraldika je věda, zabývající se rodovými znameními. Konkrétně se tedy bude jednat o zoo zaměřenou na zvířata, které se na českých erbech v minulosti znázorňovala. Návrh vychází z okolních vztahů členitého terénu a je ovlivněn kontextem historické památky hradu, který je mohutnou dominantou veškerých výhledů do krajiny.
ZOO STAVBY – HERALDICKÁ ZOO
Štancl, Michal ; Pospíšil, Zdeněk (oponent) ; Boháč, Ivo (vedoucí práce)
-Cílem diplomové práce bylo podrobněji zpracovat vybrané stavby v celkovém urbanistickém návrhu zologické zahrady. -Zasazení jednotlivých staveb do velmi členitého terénu a následné souznění s okolní krajinou -Vytvořit atraktivní objekty pro budoucího návštěvníka zologické zahrady -Návrhem zajistit rozvoj daného území
Počítačová podpora rozpoznávání a klasifikace rodových erbů
Vídeňský, František ; Kočí, Radek (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem systému pro rozpoznávání a klasifikaci rodových erbů jako celku i jeho jednotlivých heraldických součástí. V práci jsou představeny metody počítačového vidění pro segmentaci a detekci objektu a vybrány nejvhodnější z nich. Převážná část součástí erbu je segmentovaná pomocí konvolučních neuronových sítí a zbylé pomocí aktivních kontur. Pro detekci erbů v obraze byla vybrána metoda Histogramu orientovaných gradientů. Pro trénování i ověření funkčnosti je využita vlastní datová sada. Výsledný systém je možné použít jako pomocný nástroj v pomocných vědách historických.
Nešlechtické znaky a jejich používání. Právní normy versus realita.
HANZALOVÁ, Michaela
Cílem práce je přiblížit neoprávněné užívání šlechtických privilegií osobami neurozeného původu a konfrontovat je se skutečností. Jedná se o sondu do společenského problému, který existoval od středověku až do 20. století a ovlivňoval utváření stavovské společnosti i heraldického práva.
Sémiotická analýza brandu Staropramen a jeho přičlenění k marketingovému archetypu
Pajerová, Hedvika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Cílem práce je podrobná analýza vizuální identity značky Staropramen na základě teorie využití archetypálních obrazů v marketingu. V teoretické části se zabývám archetypální teorií Jungových dvanácti archetypů, mezi které patří předobrazy toužící po nezávislosti: Neviňátko, Objevitel a Mudrc, archetypy toužící zanechat ve světě stopu: Hrdina, Psanec a Kouzelník, skupina toužící po sounáležitosti: Jeden z nás, Milenec a Klaun, skupina toužící dát světu řád: Pečovatel, Tvůrce a Vládce. Tato teorie je vztažena k využití poznatků z psychologie v marketingové praxi. Zvláštní důraz je kladen na rozdíly mezi jednotlivými archetypy dané touhy, ale také na teoretický základ vyprávění příběhů. V praktické části práce analyzuji vizuální identitu značky Staropramen, kterou rozebírám na jednotlivé prvky. Jejich význam dohledávám v pramenech z oblasti heraldiky, mytologie, botaniky, psychologie a etymologie. Na základě dohledaných asociací provádím komparativní analýzu s teoretickým základem popisujícím využití archetypů v marketingu, kdy popisuji body shody a body rozdílů. V závěru práce popisuji výsledky analýzy, které odhalily nejednotnou vizuální identitu značky Staropramen, a uvádím doporučení do budoucna, kterým je zdůraznění prvků archetypu Tvůrce ve vizuální identitě a navazujících komunikačních...
Sepulkrální památky v praxi památkové péče
Roháček, Jan ; Müller, Karel ; Chlíbec, Jan ; Slavík, Jiří
Metodika Sepukrální památky v praxi památkové péče byla vypracována jako pomůcka pro pracovníky památkové péče. Obsahuje proto kapitoly věnované dějinám pohřbívání a funkční klasifikaci sepulkrálních památek, osvětluje jejich uměleckohistorický kontext a proměnu na přelomu 18. a 19. století, kdy se z výlučnějších objektů zhotovovaných pro vyšší společenské vrstvy stává produkt užívaný většinou společnosti. Vzhledem ke svému specifickému charakteru nebyly do metodiky pojaty židovské sepulkrální památky. Samostatné kapitoly jsou věnovány epigrafické a heraldické výbavě sepulkrálních památek, které jsou hlavními nositeli jejich informační a památkové hodnoty, pomineme-li umělecká díla, jimiž sepulkrální památky mohou být v celku či některé své části. Hlavní část metodiky tvoří kapitoly věnované evidenci, dokumentaci, péči a prezentaci sepulkrálních památek. Kapitoly o epigrafické a heraldické výbavě jsou koncipovány k přímému využití při deskripci sepulkrálních památek. Velká pozornost je věnována dokumentaci, zejména v prostředí v současnosti budovaného Integrovaného informačního systému památkové péče – v jednotné webové aplikaci Památkový katalog, určené k evidenci a dokumentaci památkového fondu.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Počítačová podpora rozpoznávání a klasifikace rodových erbů
Vídeňský, František ; Kočí, Radek (oponent) ; Zbořil, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem systému pro rozpoznávání a klasifikaci rodových erbů jako celku i jeho jednotlivých heraldických součástí. V práci jsou představeny metody počítačového vidění pro segmentaci a detekci objektu a vybrány nejvhodnější z nich. Převážná část součástí erbu je segmentovaná pomocí konvolučních neuronových sítí a zbylé pomocí aktivních kontur. Pro detekci erbů v obraze byla vybrána metoda Histogramu orientovaných gradientů. Pro trénování i ověření funkčnosti je využita vlastní datová sada. Výsledný systém je možné použít jako pomocný nástroj v pomocných vědách historických.
Sémiotická analýza brandu Staropramen a jeho přičlenění k marketingovému archetypu
Pajerová, Hedvika ; Šoltys, Otakar (vedoucí práce) ; Podzimek, Jan (oponent)
Cílem práce je podrobná analýza vizuální identity značky Staropramen na základě teorie využití archetypálních obrazů v marketingu. V teoretické části se zabývám archetypální teorií Jungových dvanácti archetypů, mezi které patří předobrazy toužící po nezávislosti: Neviňátko, Objevitel a Mudrc, archetypy toužící zanechat ve světě stopu: Hrdina, Psanec a Kouzelník, skupina toužící po sounáležitosti: Jeden z nás, Milenec a Klaun, skupina toužící dát světu řád: Pečovatel, Tvůrce a Vládce. Tato teorie je vztažena k využití poznatků z psychologie v marketingové praxi. Zvláštní důraz je kladen na rozdíly mezi jednotlivými archetypy dané touhy, ale také na teoretický základ vyprávění příběhů. V praktické části práce analyzuji vizuální identitu značky Staropramen, kterou rozebírám na jednotlivé prvky. Jejich význam dohledávám v pramenech z oblasti heraldiky, mytologie, botaniky, psychologie a etymologie. Na základě dohledaných asociací provádím komparativní analýzu s teoretickým základem popisujícím využití archetypů v marketingu, kdy popisuji body shody a body rozdílů. V závěru práce popisuji výsledky analýzy, které odhalily nejednotnou vizuální identitu značky Staropramen, a uvádím doporučení do budoucna, kterým je zdůraznění prvků archetypu Tvůrce ve vizuální identitě a navazujících komunikačních...
Pamětní kniha neboli Erbovník aneb Wappenbuch úředníků zemského soudu jako prostředek sebeprezentace šlechty v raném novověku
Kocourková, Eva ; Šedivá Koldinská, Marie (vedoucí práce) ; Županič, Jan (oponent)
Cílem této diplomové práce je jednak komparace tří rukopisů, které jsou kopiemi maleb erbů úředníků Zemského soudu, jimiž jsou vyzdobeny prostory na Pražském hradě, kde Zemský soud zasedal. Dále identifikace jednotlivých osob a erbů a jejich nazírání v kontextu sebeprezentace ranně novověké šlechty a konečně prosopografie úředníků, jejichž erby jsou v rukopisech vyobrazeny.
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek
Šrejber, Adam ; Pátková, Hana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Ivan (oponent) ; Roháček, Jiří (oponent)
Šlechta na Ústecku ve světle raně novověkých heraldických a epigrafických památek Ústecko patří mezi oblasti, které byly po 2. světové válce postiženy ztrátou historické paměti, k čemuž nemalou měrou přispěla i likvidace značné části kulturního dědictví. Přirozeným a tradičním centrem regionu bylo v době raného novověku královské město Ústí nad Labem, které v mnoha ohledech ovlivňovalo vývoj v celé oblasti. Absence rozsáhlejšího šlechtického dominia s výrazným správním centrem dávala prostor menším šlechtickým statkům a výstavbě skromnějších sakrálních objektů. Kostely a jejich mobiliář jsou často jedinými pozůstatky kdysi okázalé šlechtické reprezentace v regionu. Disertační práce zaměřuje pozornost na dokumentaci a interpretaci heraldických a epigrafických památek, jejichž prostřednictvím se na Ústecku prezentovaly osoby z okruhu pěti šlechtických rodů. Nositelé znakových a nápisových prvků byli zařazeni do širšího, zvláště uměleckohistorického kontextu památkového fondu severozápadních Čech. Práce rozšiřuje znalosti o užívání erbů a nápisů v sedmi sakrálních objektech, které vznikly z podnětu původem cizí šlechty vyznávající především luteránskou konfesi. Práce obsahuje katalog, který byl vytvořen na základě terénního výzkumu, respektuje novodobé metodiky dokumentace nápisového písma a obsahuje...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 17 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.